![]()
Počátky dějin Tönisvorstu se ztrácejí v říši Legend. Vypráví o jednom ovčákovi, který našel v osamělé „Osterheyde“ (tak se nazývala tehdy tato neobydlená krajina) obraz sv. Antonína. Navzdory tomu, že ho bezpečně uschoval, našel ho příštího dne opět na stejném místě. Když se tento podivuhodný zážitek neustále opakoval, rozhodl se postarat na místě nálezu o vystavěni kaple k uctění sv. Antonina – tolik vypráví pověst. ![]() Písemně je doloženo, že kolínský kurfiřt arcibiskup Friedrich von Saarwerden - Osterheide patřila do správy kempenských úřadů a tím i ke kolínskému-kurfiřství- dne 10. září 1380 udělil povolení ke stavbě kaple se hřbitovem v Osterheide. Tento v Kempnu vydaný dokument lze považovat za zakládací listinu obce St. Tönis, protože na základech tehdejší kaple stojí dnes katolický farní chrám St. Cornelius.
Tímto
jsou jmenovámi oba svatí, kteří mají pro
St. Tönis význam. Zatímco sv. Antonín
je považován za místního patrona,
přikládá se farní patronát sv.
Corneliovi. Na jedné důležité listině
z roku 1411 nacházíme obrazy obou svatých.
Kolem kaple a pozdějšího chrámu se usídlili většinou zemědělci. V 17. století se místo dočkalo čilého vzestupu, za který vděčilo opět sv. Antonínovi. V širokém okolí řádily tehdy zhoubné dobytčí epidemie a těžce zkoušení sedláci hledali pomoc u ochránce domácích zvířat – u sv. Antonína. Tak se stalo z malé vesničky přechodně značně navštěvované poutní místo.
Historie
St.Tönisu je stejně jako historie
okolních obcí, určována znovu a znovu válečnýmí událostmi. Mnoho utrpení
prožilo obyvatelsto za truckseské války, během níž se roku 1585 zřítila věž
chrámu a chrám samotný byl zčásti zničen. Toto bylo pravděpodobně podnětem
k tomu, že se roku 1607 začalo se stavbou obranného valu a příkopu, které
místo měly chránit před nepřátelskými
útoky.
Přes
to všechno nedokázal obranný val ani příkop zamezit tomu, aby v roce 1642
za třicetileté války bylo naše město po bitvě na Hückelsmay dobyto a
vyplundrováno a chrám a právě znovu dostavěná věž zapáleny.
![]()
Tak zvaný „Mertenshaus“ v Kostelní ulici – dnes nejstarší zevně nezměněný obytný dům v St.Tönisu – byl 13 let předtím postaven a tuto dobu zažil.
Nový,
pro další vývoj města důležitý mezník znamená rok 1870, kdy byl zahájen provoz
průmyslové železnice Crefeld-Kreis-Kempen (lidově zvané krátce „dä Schluff“)
s nádražím v St. Tönisu. Již v dřívějších létech se zde usídlilo
mnoho obyvatelstva, které se věnovalo nově vznikajícímu povolání-tkalcovství.
Nové vlakové spojení do blízkého Krefeldu sloužilo tak mimo jiné tkalcům, kteří
v krefeldských firmách obsluhovali ve špičkových dobách 1400 tkalcovských
stavů.
V této době se dočkal St. Tönis také důstojné radnice. R. 1877 byl dán k službě městu někdejší Selský dům jako úřad starosty. V roce 1977 se jej podařilo na štěstí uchránit před stržením a je dnes po důkladné renovaci opět pracovištěm starosty a vůbec důležitým místem pro město.
Po
první světové válce byl r. 1929 položen
základní kámen pro stavbu vodárenské
věže, jejíž, zdaleka viditelná silueta spoluurčuje
ráz města.
Druhá
světová válka přinesla opětovně utrpení a zničení našich domovů. Podle úředních
zjištění dopadlo na St. Tönis 2394 bomb, které zničily nebo značně poškodily 66
domů (mimo jiné Mariánský domov) a též farní chrám. Ve válce padlo 421 občanů,
44 zůstalo nezvěstných a 12 občanů zahynulo při bombardování.
Jedním
z důsledků války byl příliv kolem 2000 vysídlenců. Byli to z větší
části evangeličtí křesťané, naleznuvší u nás nový domov. Postavili konečně po
dobách plných provisorií v létech
1952-53 vlastní chrám zasvěcený Kristu a školní budovu.
Toto datum znamená podstatný mezník v historii St. Tönisu. Na základě nového komunálního členění byla vytvořena 1. ledna 1970 z až dosud samostatných obcí St. Tönis a Vorst na ploše 44,24 km² velká obec Tönisvorst o 19474 obyvatelích, které byla v roce 1979 propůjčena městská práva.
R.
1998 dosáhl počet obyvatel 30-ti tisícové hranice a počátkem nového tisíciletí
jeho růst stále pokračuje, což se odvažujeme hodnotit jako ukazatel toho, že
se Tönisvorst může řadit
k půvabným a hodnotným místům v krásném Dolním Porýní.
|
||
|