Bedienungsleiste


Historie Tönisvorstu v kostce

von Werner Lessenich                                                       Překlad: Milena Jandová           

heimatb2

Počátky dějin Tönisvorstu se ztrácejí v říši Legend. Vypráví o jednom ovčákovi, který našel v osamělé „Osterheyde“ (tak se nazývala tehdy tato neobydlená krajina) obraz sv. Antonína. Navzdory tomu, že ho bezpečně uschoval, našel ho příštího dne opět na stejném místě. Když se tento podivuhodný zážitek neustále opakoval, rozhodl se postarat na místě nálezu o vystavěni kaple k uctění sv. Antonina – tolik vypráví pověst.
Erzbischof Friedrich von Saarwerden
Písemně  je doloženo, že kolínský kurfiřt arcibiskup Friedrich von Saarwerden - Osterheide patřila do správy kempenských úřadů a tím i ke kolínskému-kurfiřství- dne 10. září 1380 udělil povolení ke stavbě kaple se hřbitovem v Osterheide. Tento v Kempnu vydaný dokument lze považovat za zakládací listinu obce St. Tönis, protože na základech tehdejší kaple stojí dnes katolický farní chrám St. Cornelius.

Tímto jsou jmenovámi oba svatí, kteří mají pro St. Tönis význam. Zatímco sv. Antonín je považován za místního patrona, přikládá se farní patronát sv. Corneliovi.  Na jedné důležité listině z roku 1411 nacházíme obrazy obou svatých.

Jméno „St. Tönis“ je odvozeno od jména místního patrona a vyvinulo se během staletí z  „Neuenrath in der Osterheide“ přes „St. Antonius in der Heyde“ zu „St. Thönihs.


Kolem kaple a pozdějšího chrámu se usídlili většinou zemědělci. V 17. století se místo dočkalo čilého vzestupu, za který vděčilo opět sv. Antonínovi. V širokém okolí řádily tehdy zhoubné dobytčí epidemie a těžce zkoušení sedláci hledali pomoc u ochránce domácích zvířat – u sv. Antonína. Tak se stalo z malé vesničky přechodně značně navštěvované poutní místo.

Historie St.Tönisu je stejně  jako historie okolních obcí, určována znovu a znovu válečnýmí událostmi. Mnoho utrpení prožilo obyvatelsto za truckseské války, během níž se roku 1585 zřítila věž chrámu a chrám samotný byl zčásti zničen. Toto bylo pravděpodobně podnětem k tomu, že se roku 1607 začalo se stavbou obranného valu a příkopu, které místo  měly chránit před nepřátelskými útoky.

Ortsplan (1827)

Podle místníko plánu z roku 1827 lze dosud rozpoznat, že místo bylo dosažitelné pouze 3 branami. Průběh opevnění můžeme ještě dnes rozpoznat podle označení ulic: Alter Graben = Starý příkop, nebo Ringstraße = Okružní ulice


Přes to všechno nedokázal obranný val ani příkop zamezit tomu, aby v roce 1642 za třicetileté války bylo naše město po bitvě na Hückelsmay dobyto a vyplundrováno a chrám a právě znovu dostavěná věž zapáleny.

Das Denkmal an der Hückelsmay V sedmileté válce došlo roku 1758 opět k bitvě na zemské obraně ve Forstwaldu, na níž nás ještě dnes upozorňuje památník na Hückelsmay. Díky válečné lsti porazil vévoda Ferdinand z Braunschweigu spojený s Prusy, hessenskými, hannoverskými a braunschweigskými vojsky francouzskou přesilu a místo bylo  víceméně ušetřeno

Tak zvaný „Mertenshaus“ v Kostelní ulici – dnes nejstarší  zevně nezměněný obytný dům v St.Tönisu – byl 13  let předtím postaven a tuto dobu zažil.

Téměř stejně starý je roku 1769 vybudovaný „větrný mlýn“ na Gelderner Straße, který je dnes označován za charakteristické znamení našeho města. Byl v provozu do roku 1945 a nese od r .1978 opět svůj za války zničený křídlový kříž.

Když Napoleon obsadil oblast na levém břehu Rýna (1794 – 1814), jmenovalo se místo prěchodně „Saint Antoinne“ a náleželo k Arondissementu Crefeld. V roce 1815 ukončil Vídeñský Kongres tuto záležitost a St. Tönis připadl Prusku; 2600 obyvatel patřilo k okresu Kempen založenému roku 1816.

Nový, pro další vývoj města důležitý mezník znamená rok 1870, kdy byl zahájen provoz průmyslové železnice Crefeld-Kreis-Kempen (lidově zvané krátce „dä Schluff“) s nádražím v St. Tönisu. Již v dřívějších létech se zde usídlilo mnoho obyvatelstva, které se věnovalo nově vznikajícímu povolání-tkalcovství. Nové vlakové spojení do blízkého Krefeldu sloužilo tak mimo jiné tkalcům, kteří v krefeldských firmách obsluhovali ve špičkových dobách 1400 tkalcovských stavů.

Endhaltestelle der Straßenbahnlinie 1 (ca. 1905)

Zatím co nostalgický „Schluff“ dnes zve pouze k zábavné jízdě, zůstává pouliční dráze dané r. 1904 mezi Krefeldem a St. Tönisem do provozu stále neobvyklý význam.
 
V této době se dočkal St. Tönis také důstojné radnice. R. 1877 byl dán k službě městu někdejší Selský dům jako úřad starosty. V roce 1977 se jej podařilo na štěstí uchránit před stržením a je dnes po důkladné  renovaci opět pracovištěm starosty a vůbec důležitým místem pro město.

Der Wasserturm im Bau (1929)

Po první světové válce byl r. 1929 položen základní kámen pro stavbu vodárenské věže, jejíž, zdaleka viditelná silueta spoluurčuje ráz města.

Marienheim

Druhá světová válka přinesla opětovně utrpení a zničení našich domovů. Podle úředních zjištění dopadlo na St. Tönis 2394 bomb, které zničily nebo značně poškodily 66 domů (mimo jiné Mariánský domov) a též farní chrám. Ve válce padlo 421 občanů, 44 zůstalo nezvěstných a 12 občanů zahynulo při bombardování.


Jedním z důsledků války byl příliv kolem 2000 vysídlenců. Byli to z větší části evangeličtí křesťané, naleznuvší u nás nový domov. Postavili konečně po dobách plných  provisorií v létech 1952-53 vlastní chrám zasvěcený Kristu a školní budovu.
Následující léta se vyznačovala zcela novým a novým budováním. Kolem původního městského jádra vyrostla nová sídliště, školy, střediska mládeže, sportovní zařízení, jakož i novostavba nemocnice a  domova pro přestárlé občany, které doplnily infrastrukturu St. Tönisu, který vyrostl z 10000 obyvatel v r. 1946 na 14000 v lednu 1970.

Stadtrechte



Toto datum znamená podstatný mezník v historii St. Tönisu. Na základě nového komunálního členění byla vytvořena 1. ledna 1970 z až dosud samostatných obcí St. Tönis a Vorst na ploše 44,24 km² velká obec Tönisvorst o 19474 obyvatelích, které byla v roce 1979 propůjčena městská práva.

R. 1998 dosáhl počet obyvatel 30-ti tisícové hranice a počátkem nového tisíciletí jeho růst stále pokračuje, což se odvažujeme hodnotit jako ukazatel toho, že se  Tönisvorst může řadit k půvabným a hodnotným místům v krásném Dolním Porýní.



Bedienungsleiste